Charakteristika onemocnění:
akutní zánět dýchacích cest:
- nejčastější onemocnění dýchacích cest
- postihuje většinou několik úseků dýchacích cest současně
- horní cesty dýchací nejčastěji postihuje
- akutní rinitida (rýma)
- akutní faryngitida
- tonzilitida
- laryngitida
- dolní cesty dýchací nejčastěji postihuje
- tracheitida
- akutní bronchitida
- pneumonie
Kašel:
Kašel je prudký a zpravidla hlasitý výdechový manévr. Vykašlávání (expektorace) je obranná reflexní akce, která směřuje k uvolnění dýchacích cest od hlenu, sputa (sliny, chrchle) a jakýchkoliv jiných cizorodých těles, které blokují či dráždí dýchací cesty.
Kašel zpravidla vzniká chemickým či mechanickým podrážděním receptorů na sliznici. Kašel začíná krátkým vdechem, po němž následuje mohutný výdech.
Kašel může mít celou řadu příčin. Jsou to především bronchiální astma, jícnový reflux a chronické infekce dutin a nosohltanu. Výčet možných příčin kašle je však mnohem širší a v některých případech může kašel signalizovat i velmi závažná onemocnění. Správná a rychlá diagnostika kašle je tedy důležitá, i když náročná. Vyžaduje nejmodernější technické vybavení a nejzkušenější plicní lékaře.
Rýma:
Rýma (latinsky: rhinitis) je zánětlivé onemocnění sliznice nosní dutiny. Rýma se projevuje zduřením nosní sliznice, které omezuje průchodnost nosu, a výtokem, který je zpočátku vodnatý, poté hlenovitý, hlenohnisavý až hnisavý. Polykáním výtoku (zejména u malých dětí) dochází k dráždivému kašli. Nejprve bývá způsobená viry - rhinoviry, coronaviry, virem influenzae A a B, parainfluenzae či RSV (respiratory syncytial virus), u kojenců a batolat adenoviry. Sliznici oslabenou virovou infekcí pak snáze napadnou bakterie, nejčastěji Haemophilus influenzae, Staphylococcus aureus, Streptococcus pyogenes a Branhamella catharalis. Inkubační doba je 1–3 dny.
Odolnost nosní sliznice k infekci snižuje nachlazení, výkyvy teplot, civilizační faktory, vegetativní labilita a stres. Někdy jsou příčinou opakovaných rým adenoidní vegetace, které se uplatňují jednak mechanicky ucpáním nosních choan, nebo mohou být vlastním infekčním ložiskem.
Podle průběhu rozlišujeme rýmu akutní a chronickou. Chronická rýma může být katarální, hypertrofická, atrofická, ozéna a alergická.
Angina- Zánět mandlí:
Angína čili tonzilitida je akutní zánět krčních mandlí. Jedná se o onemocnění bakteriálního, virového, nebo výjimečně mykotického původu. Šíří se formou kapénkové infekce. Angína je běžné onemocnění a je dobře léčitelná antibiotiky. Její inkubační doba je 1-3 dny.
Zánět hrtanu:
Jde o vážnou infekci bakteriálního či virového původu, při které dochází k zánětu hrtanu. Někdy však mezi příčiny vzniku onemocnění mohou patřit i vlivy tepelné alergie nebo inhalace chemických látek. Zvýšený výskyt onemocnění laryngitidou je zaznamenán v podzimních a zimních měsících. Každé podezření na laryngitidu vyžaduje včasné odborné posouzení lékařem.
Zánět průdušek-Brochitida:
Bronchitida je zánět průdušek a tím pádem spadá mezi záněty dolních cest dýchacích. Jedná se o jeden z nejběžnějších patologických jevů postihující dýchací soustavu. Ve stěně průdušek dochází ke vzniku zánětlivého edému a tvorbě exsudátu.
Zápal plic:
Zápal plic (pneumonie) je zánětlivé onemocnění plic. Obvykle je popisováno jako plicní parenchymální nebo alveolární zánět[1] doprovázený abnormálním plněním plic alveolární tekutinou (alveoly neboli plicní sklípky jsou mikroskopické vzduchem vyplněné váčky uvnitř plic, ve kterých probíhá výměna plynů mezi atmosférou a tělem).
Zvětšení nosních mandlí:
Nosní mandle leží v zadní části nosu v blízkosti ústní dutiny a je tvořena masou lymfatické tkáně. Při narození je mandle malá a začíná růst kolem 18 měsíců věku. Maximální velikosti dosahuje v 8 letech a posléze se zmenšuje až zcela zakrní.
Podle lékařů se nosní mandle podílí na imunologické a mechanické obraně horního úseku dýchacích cest.
Opakované infekce horních cest dýchacích u dětí často způsobují zvětšení nosní mandle, které ve většině případech lékaři řeší chirurgickým zákrokem, a to obvykle v celkové narkóze.
Nachlazení:
Akutní virový zánět nosu a hltanu známý též jako nachlazení je virová nakažlivá nemoc horních cest dýchacích. Příznaky nachlazení jsou kýchání, bolesti žaludku, rýma, ucpání nosu, škrábání v krku, zahlenění hrdla, bolesti hlavy a únava. Nemocní se též mohou cítit bolestivě. Nachlazení běžně trvá tři až pět dní; zbytkový kašel však trvá až tři týdny. Nachlazení je nejběžnější z lidských nemocí; napadá dospělé průměrně dva až čtyřikrát ročně a školní děti až dvanáctkrát ročně. Děti a jejich rodiče jsou nachlazení častěji, což může být způsobeno vyšší hustotou populace ve školách a tím, že přenos na členy rodiny je velmi účinný.Akutní virový zánět nosu a hltanu známý též jako nachlazení je virová nakažlivá nemoc horních cest dýchacích. Příznaky nachlazení jsou kýchání, bolesti žaludku, rýma, ucpání nosu, škrábání v krku, zahlenění hrdla, bolesti hlavy a únava. Nemocní se též mohou cítit bolestivě. Nachlazení běžně trvá tři až pět dní; zbytkový kašel však trvá až tři týdny. Nachlazení je nejběžnější z lidských nemocí; napadá dospělé průměrně dva až čtyřikrát ročně a školní děti až dvanáctkrát ročně. Děti a jejich rodiče jsou nachlazení častěji, což může být způsobeno vyšší hustotou populace ve školách a tím, že přenos na členy rodiny je velmi účinný.
Sená rýma(Alergie):
Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému organizmu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí.
Slovo „alergie“ vytvořili lékaři Clemens von Pirquet a Béla Schick v roce 1906. Zaznamenali, že někteří pacienti jsou přecitlivělí na běžně neškodné látky jako prach, pyl nebo některé potraviny. Tento fenomén nazvali alergií, podle řeckých slov allos (jiný nebo změněný stav) a ergon (práce, reakce, reaktivita)
Zánět nosohltanu:
Nasopharynx, slovo nacházející svůj původ v latině, znamená v přesném překladu nosohltan. Naso odpovídá nosu, pharynx potom hltanu. S pacienty trpícími tímto onemocněním – nazofaryngitidou – se setkáme v ordinacích pediatrů – dětských lékařů, obvodních lékařů, ORL specialistů (OtoRhinoLaryngologie, v češtině Ušní, nosní, krční), ale i na interních odděleních jako přidružené komplikace jiných onemocnění. Jedná se o nejčastější a nejrozšířenější virové onemocnění vůbec.